Jsem si vědoma toho, že moje tělo je můj chrám, zase o něco víc, než kdy jindy. Že díky fyzickému tělu tě můžu prožívat a cítit.

V poslední době jsi mi dal dost jasně najevo, že pokud nebudu ukotvena ve svém vlastním těle, nebude to fungovat. 

Prožila jsem si jaké to je, mít neklidnou mysl a slabé tělo a jaká omezenost z toho vyplývá pro život na tomto světě.

Fyzické tělo potřebuje pozornost, kvalitní stravu, dostatek odpočinku a pohybu, aby mohlo fungovat a duše se mohla rozvíjet. Vím to. Ale něco teoreticky vědět je nic oproti tomu procítit si tu skutečnost, PROŽÍT SI TO.

Je potřeba sakra dost SEBELÁSKY a chuť do života. Je potřeba mít klidnou mysl, která to vše podporuje.

Spadla jsem hluboko dolů a celá se rozbila. 

A bylo tak dlouho těžké si to přiznat. Nějakou chvíli jsem si myslela, že jsem se úplně zasekla, že jsem udělala krok zpět, že jsem se zhoršila. Byla jsem plná pochybností a méněcennosti.

Byla to pro mě taková malá smrt. Ale protože skutečně věřím, že smrt neexistuje, že nic ve skutečnosti zcela nezaniká, ale pouze se transformuje, začínám to pomalu chápat. Začínám svou zkušenost přijímat, a to mi dává sílu se pomalu zvedat. Stát zase ve své osobní síle, já, i když zase malinko jiná.

.

.

.

Jsem plná lásky.

Přijímám své fyzické tělo.

A má klidná mysl je mi tou největší oporou.

Živote, cítím Tě.

Děkuji.

S vděčností za další životní lekci,

E.

z mých osobních zápisků, které chtěly do veřejného prostoru – inspirovat či dát někomu, kdo prožívá podobné, najevo, že v tom není sám #sdilenipomaha

Článek Živote, říkám Ti ANO se nejdříve objevil na Ema Horká.

Ale přijde mi, že čím více se ukotvuji sama v sobě, tím větší kapacitu mám pro to, užívat si – skutečně cítit – život. Čím více jsem pevná sama v sobě, tím více jsem schopná podívat se kolem, otevřít se a přijímat krásu, kterou život nabízí. Krásu zářivou i temnou. Protože určitá krása, i když se to na první pohled nemusí zdát, je naprosto ve všem. Tak, jako ponaučení a zkušenost. 

V těchto dnech si užívám sytost, plnost a barevnost života. Užívám si sebe sama.

Pozoruji život i samu sebe v něm. Pozoruji, co mi život dává a co mi ,,bere”. A moc mě to baví.

Žít. Pozorovat. Přijímat. Cítit. Prožívat. V důvěře se odevzdávat plynutí.

Děkuji živote, děkuji Emi.

Článek Čím více cítím sebe, tím více cítím život se nejdříve objevil na Ema Horká.

V každém okamžiku je život i smrt – znovuzrození.

Silně cítím jak se tvaruji, jak se každý den měním a procházím transformací. Jak mnou prochází energie, jemně mě formuje a vznáší se kolem jako jemné pavučinky létající vzduchem.

Velmi intenzivně vnímám minulost, přítomnost a budoucnost. Nevím jak bych to přesně vyjádřila slovy. Vnímám, že jsem tady a teď, ale mám pocit jako by minulost, přítomnost a budoucnost byla TEĎ. Slité v jedno. Navzájem protkané skrz na skrz. Jakoby plynuly společně, vedle sebe.

V každém okamžiku vznikám a zanikám zároveň. A mezi tím se odehrává ta změna – transformace – ovlivňována minulostí, prožitými zkušenostmi a zároveň budoucností, záměrem, který se ve mně nese. Tak rostu, a tak se vyvíjím. 

JSEM. Jsem minulost, přítomnost i budoucnost. Nic není oddělené. Vše je naprosto propojené.

Článek Každý okamžik je možností pro změnu se nejdříve objevil na Ema Horká.